Abyste si udělali představu, co znamenalo koupit a provozovat takový pivovar před sto lety, tak pro vás máme pár zajímavých čísel.

Jak už jsme psali v úvodním článku zde, v roce 1908 koupila společnost lomnických hostinských pivovar za 72 000 Korun. Z čeho se ta částka skládá a co ještě museli zainvestovat, vám prozradíme právě teď.

V té úvodní investici 72tis. K byly budovy za 47tis. a 12tis. za pozemky. Dále pak strojní zařízení, což se sestávalo z parního kotle na čtyři atmosféry, parní stroj na osm koňských sil za 11tis. a k tomu 43 sudů za 2tis. Korun. Celkově by to mělo sedět. Na elektriku ze zásuvky, nebo plyn z potrubí zapomeňte.  V té době frčela pára.

Od odstupujícího nájemce pana Jana Mikšovského převzaly ještě kádě, 597 sudů a jiné potřeby za 10.881 K.

Tím investice zdaleka nekončily. Ve stejném roce ještě pořídili nový železný vodovod z Popelek za 14.931 K a v dalších letech vystavěli nový 20m vysoký komín za 11.045 K, pátou studnici k vodovodu v Popelkách za 15.616 K a varnu za 133.829 K.

Roku 1921 pak investovali do elektrického osvětlení za 15.382 K a dalších zařízení celkem za 153.560 K  – konkrétně (bronzový filtr 36tis., výtah 28tis. a 983 sudů za 68tis a 23 ležáckých sudů za 48tis.K).

Tak a teď si můžete v excelu spočítat návratnost při průměrné ceně jednoho piva tak 25 haléřů.

Pro zajímavost ještě přikládáme roční platy několika profesí kolem roku 1900 abyste odhadli kolik si každý z nich mohl dovolit žejdlíků denně. Vypadá to, že úředníci museli být stále na „tahu“:):