V lomnickém muzeu najdete celou řadu skvostů na téma lomnické pivo. Pokusíme se vám pár z nich průběžně představit.

Každý hospodský musel mít vlastní „Knížku na odebrané pivo“ z pivovaru. Podrobně se do ní zapisovalo kolik piva odebral, za jakou cenu atd. Tahle konkrétní knížka (viz. foto) patřila paní Anně Koudelkové a je z roku 1890.

Zajímavé je znění „obchodních“ podmínek. Dočtete se například, že se pivo vydávalo ve všední dny 8 až 12 a 1 až 5 odpoledne, reklamovat pivo museli do čtrnácti dnů, nebo, že výdej ledu (z pivovarského rybníka) se vydává takto:

„Led vydává se denně od 7 do 8 hodin ráno. Každý odběratel jest povinen led od lednice na svůj náklad odvézti.“

(dnešní chladící a výčepní zařízení, nebo lednice a mrazáky by naše předky jistě fascinovaly)

Dočtete se tam i jak to je se zapůjčenými nádobami na pivo a že v případě závazků k pivovaru ručí oba manželé rovným dílem:

„Kde jsou oba manželé u provozování živnosti hostinské osobně zúčastněni, ručí oba solidárně za závazky vůči pivovaru.“

ALE TEN NEJDŮLEŽITĚJŠÍ ODKAZ pro další generace je napsán na konci těchto „obchodních podmínek“:

„Na srdce všem našim pp. odběratelům, jak členům, tak i nečlenům klademe, aby byli pamětliví zvláště v nynější těžké době toho, proč byl náš stavovský pivovar založen a měli na mysli vždy jen jeho prosperitu, aby nezanikl tak, jako řada mnohých stavovských podniků, které na tuto svatou povinnost zapomněly.“